facebook instagram
Zákaznická linka
Operátorky jsou Vám k dispozici Po - Pá od 7.00 do 20.00 hod.
tel.: 597 597 900
nebo napište email info@malezdravi.cz

Obecná doporučení k onemocnění COVID-19 od expertů z Bulovky



ZPŮSOB PŘENOSU INFEKCE

Vylučování viru začíná den před vznikem prvních klinických projevů (rýma, kašel, vzestup teploty) a trvá po celou dobu nemoci a ještě několik dní po jejím skončení.

Doba vylučování viru po odeznění klinických projevů je závislá mimo jiné na stavu imunity.

Většina nemocných se nakazí jedním ze dvou způsobů. Prvním a nejnápadnějším je nákaza vzduchem prostřednictvím infekčního aerosolu.

Druhým, rovněž velmi častým způsobem šíření nákazy, je přenos kontaktem. Na pokožce rukou vydrží řádově desítky minut, na povrchu kapesníků, ale i na držadlech v dopravních prostředcích, na bankovkách, tlačítkách, klávesnicích počítačů a dalších často dotýkaných předmětech může přežívat několik dnů.

 

POUŽÍVÁNÍ ROUŠEK A RESPIRÁTORŮ

Jednoduché papírové nebo látkové roušky poskytují částečnou ochranu několik desítek minut než působením vlastního dechu zvlhnou. Látkové roušky je možné opakovaně použít po přeprání ve vodě teplejší než 60 °C a případném přežehlení, papírové roušky jsou jednorázové.

Některé respirátory jsou opatřeny ventilem. Výdechový ventil umožňuje snadný výdech, vzduch při výdechu odchází ventilem a není tedy filtrován. Tento typ respirátoru je určen pro ochranu zdravých osob, které se nacházejí v rizikovém prostředí.

Naopak existují respirátory opatřené vdechovým ventilem, kde je usnadněn vdech a filtruje se vydechovaný vzduch; tyto respirátory mají používat nemocní lidé, aby infekci nešířili dál.

 

KDY JSOU ROUŠKY POTŘEBA A KDY NE?

Při pobytu ve volné přírodě (procházky, sport, venčení psů) bez kontaktuu s ostatními lidmi je riziko přenosu minimální a nošení roušky tedy není potřeba.

Nemocný člověk, u něhož byla infekce koronavirem prokázána nebo který má příznaky jakékoli respirační infekce, by naopak roušku nosit měl. Rouška má v tomto případě dvojí účel: omezuje vylučování viru do okolí a zároveň působí jako optický signál, který varuje kolemjdoucí, aby s takto označeným jedincem nevstupovali do kontaktu.

V uzavřených prostorách se potřeba roušky musí posuzovat individuálně, v závislosti na čtyřech okolnostech: hustota lidí; riziko, že některý z přítomných je zasažen infekcí; přítomnost seniorů a oslabených osob; možnost účinného větrání.

 

JAK SE MÁ V DOBĚ EPIDEMIE CHRÁNIT ČLOVĚK, KTERÝ JE DOSUD ZDRAVÝ?

  • Vyvarovat se kontaktů s lidmi, kteří mají projevy infekce dýchacích cest.
  • Pro přímou osobní ochranu před infekcí aerosolem je možné použít ústenku čili roušku; k tomu je vhodné současně nosit brýle jako ochranu očí.
  • Ochranou proti přenosu kontaktem je co nejvyšší hygiena rukou. K placení je lépe používat karty a nezapomínat na hygienu rukou i po zadání PIN.
  • Místnosti, ve kterých se lidé zdržují delší dobu, je vhodné často větrat.

 

CO Á DĚLAT ČLOVĚK V KARANTÉNĚ, KTERÝ BYL V KONTAKTU S INFEKCÍ A PŘITOM JE SUBJEKTIVNĚ ZDRAVÝ?

Člověk v karanténě se nesmí stýkat s jinými lidmi, zejména ne s těmi, kterým by hrozil těžší průběh infekce (senioři, osoby s poruchou imunity). Musí-li vyjít z domova, např. na nezbytný nákup, měl by mít ústenku. Člověk v karanténě smí sám chodit do přírody, venčit psa apod., pokud tomu nebrání nějaké speciální ustanovení nebo omezení.

Nemá cenu v této fázi usilovat o vyšetření na přítomnost koronaviru. Případný pozitivní výsledek pouze potvrdí, že člověk má v sobě infekci; dokud je však subjektivně zdráv, je jeho režim stejný jako v karanténě, nic se nemění. Negativní výsledek testu tedy nelze považovat za jakési vystavení bezinfekčnosti; jeho platnost není větší než 24 hodin.

 

JAK MÁ POSTUPOVAT ČLOVĚK, KTERÝ MÁ PROJEVY JAKÉKOLI RESPIRAČNÍ INFEKCE?

  • V době epidemie by se každý takový člověk měl chovat tak, jako kdyby měl koronavirovou infekci již prokázanou. Především tedy zůstat doma a nešířit infekci mezi ostatní lidi.
  • Podle současných nařízení má člověk s příznaky infekce dolních dýchacích cest (horečka, kašel, případně dušnost) své onemocnění telefonicky ohlásit pracovníkům spádové hygienické stanice.
  • Jestliže je z nějakého důvodu nezbytné vyjít z domova mezi ostatní lidi, pak jedině s nasazenou ústenkou nebo maskou.
  • Dodržovat základní hygienická opatření k zábraně šíření infekce: často a důkladně si mýt ruce pomocí desinfekčních přípravků na alkoholové bázi (min. 70 %) nebo mýdlem a vodou, při kašli nebo kýchání si zakrývat ústa a nos rukávem nebo jednorázovým kapesníkem, který je nutné po použití okamžitě vyhodit (nikoli rukou - hrozí další přenos kapének dál).
  • Lékařskou pohotovostní službu má smysl volat při podezření na komplikaci koronavirové infekce, především tehdy, jestliže člověk pociťuje narůstající dušnost. V takovém případě je obvykle potřeba hospitalizace.

 

Na závěr

Úplně nejdůležitější je zachovat si chladnou hlavu a nepanikařit. Naše dosavadní znalosti o průběhu epidemie svědčí o tom, že koronavirová infekce je při správném chování do značné míry srovnatelná s chřipkou.

 

Zdroj: 
17.3.2020 Prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., Prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D.
Klinika infekčních nemocí 3. LF UK, Nemocnice Na Bulovce, Praha



NAŠI PARTNEŘI



MOJE AMBULANCE
Alergomed
online ambulance
OK REHABILITACE



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Souhlasím Další informace