facebook
Zákaznická linka
Operátorky jsou Vám k dispozici Po - Pá od 7.00 do 20.00 hod.
tel.: 597 597 900
nebo napište email info@malezdravi.cz

Obecná doporučení k onemocnění COVID-19 od expertů z Bulovky



ZPŮSOB PŘENOSU INFEKCE

Vylučování viru začíná den před vznikem prvních klinických projevů (rýma, kašel, vzestup teploty) a trvá po celou dobu nemoci a ještě několik dní po jejím skončení.

Doba vylučování viru po odeznění klinických projevů je závislá mimo jiné na stavu imunity.

Většina nemocných se nakazí jedním ze dvou způsobů. Prvním a nejnápadnějším je nákaza vzduchem prostřednictvím infekčního aerosolu.

Druhým, rovněž velmi častým způsobem šíření nákazy, je přenos kontaktem. Na pokožce rukou vydrží řádově desítky minut, na povrchu kapesníků, ale i na držadlech v dopravních prostředcích, na bankovkách, tlačítkách, klávesnicích počítačů a dalších často dotýkaných předmětech může přežívat několik dnů.

 

POUŽÍVÁNÍ ROUŠEK A RESPIRÁTORŮ

Jednoduché papírové nebo látkové roušky poskytují částečnou ochranu několik desítek minut než působením vlastního dechu zvlhnou. Látkové roušky je možné opakovaně použít po přeprání ve vodě teplejší než 60 °C a případném přežehlení, papírové roušky jsou jednorázové.

Některé respirátory jsou opatřeny ventilem. Výdechový ventil umožňuje snadný výdech, vzduch při výdechu odchází ventilem a není tedy filtrován. Tento typ respirátoru je určen pro ochranu zdravých osob, které se nacházejí v rizikovém prostředí.

Naopak existují respirátory opatřené vdechovým ventilem, kde je usnadněn vdech a filtruje se vydechovaný vzduch; tyto respirátory mají používat nemocní lidé, aby infekci nešířili dál.

 

KDY JSOU ROUŠKY POTŘEBA A KDY NE?

Při pobytu ve volné přírodě (procházky, sport, venčení psů) bez kontaktuu s ostatními lidmi je riziko přenosu minimální a nošení roušky tedy není potřeba.

Nemocný člověk, u něhož byla infekce koronavirem prokázána nebo který má příznaky jakékoli respirační infekce, by naopak roušku nosit měl. Rouška má v tomto případě dvojí účel: omezuje vylučování viru do okolí a zároveň působí jako optický signál, který varuje kolemjdoucí, aby s takto označeným jedincem nevstupovali do kontaktu.

V uzavřených prostorách se potřeba roušky musí posuzovat individuálně, v závislosti na čtyřech okolnostech: hustota lidí; riziko, že některý z přítomných je zasažen infekcí; přítomnost seniorů a oslabených osob; možnost účinného větrání.

 

JAK SE MÁ V DOBĚ EPIDEMIE CHRÁNIT ČLOVĚK, KTERÝ JE DOSUD ZDRAVÝ?

  • Vyvarovat se kontaktů s lidmi, kteří mají projevy infekce dýchacích cest.
  • Pro přímou osobní ochranu před infekcí aerosolem je možné použít ústenku čili roušku; k tomu je vhodné současně nosit brýle jako ochranu očí.
  • Ochranou proti přenosu kontaktem je co nejvyšší hygiena rukou. K placení je lépe používat karty a nezapomínat na hygienu rukou i po zadání PIN.
  • Místnosti, ve kterých se lidé zdržují delší dobu, je vhodné často větrat.

 

CO Á DĚLAT ČLOVĚK V KARANTÉNĚ, KTERÝ BYL V KONTAKTU S INFEKCÍ A PŘITOM JE SUBJEKTIVNĚ ZDRAVÝ?

Člověk v karanténě se nesmí stýkat s jinými lidmi, zejména ne s těmi, kterým by hrozil těžší průběh infekce (senioři, osoby s poruchou imunity). Musí-li vyjít z domova, např. na nezbytný nákup, měl by mít ústenku. Člověk v karanténě smí sám chodit do přírody, venčit psa apod., pokud tomu nebrání nějaké speciální ustanovení nebo omezení.

Nemá cenu v této fázi usilovat o vyšetření na přítomnost koronaviru. Případný pozitivní výsledek pouze potvrdí, že člověk má v sobě infekci; dokud je však subjektivně zdráv, je jeho režim stejný jako v karanténě, nic se nemění. Negativní výsledek testu tedy nelze považovat za jakési vystavení bezinfekčnosti; jeho platnost není větší než 24 hodin.

 

JAK MÁ POSTUPOVAT ČLOVĚK, KTERÝ MÁ PROJEVY JAKÉKOLI RESPIRAČNÍ INFEKCE?

  • V době epidemie by se každý takový člověk měl chovat tak, jako kdyby měl koronavirovou infekci již prokázanou. Především tedy zůstat doma a nešířit infekci mezi ostatní lidi.
  • Podle současných nařízení má člověk s příznaky infekce dolních dýchacích cest (horečka, kašel, případně dušnost) své onemocnění telefonicky ohlásit pracovníkům spádové hygienické stanice.
  • Jestliže je z nějakého důvodu nezbytné vyjít z domova mezi ostatní lidi, pak jedině s nasazenou ústenkou nebo maskou.
  • Dodržovat základní hygienická opatření k zábraně šíření infekce: často a důkladně si mýt ruce pomocí desinfekčních přípravků na alkoholové bázi (min. 70 %) nebo mýdlem a vodou, při kašli nebo kýchání si zakrývat ústa a nos rukávem nebo jednorázovým kapesníkem, který je nutné po použití okamžitě vyhodit (nikoli rukou - hrozí další přenos kapének dál).
  • Lékařskou pohotovostní službu má smysl volat při podezření na komplikaci koronavirové infekce, především tehdy, jestliže člověk pociťuje narůstající dušnost. V takovém případě je obvykle potřeba hospitalizace.

 

Na závěr

Úplně nejdůležitější je zachovat si chladnou hlavu a nepanikařit. Naše dosavadní znalosti o průběhu epidemie svědčí o tom, že koronavirová infekce je při správném chování do značné míry srovnatelná s chřipkou.

 

Zdroj: 
17.3.2020 Prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., Prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D.
Klinika infekčních nemocí 3. LF UK, Nemocnice Na Bulovce, Praha



NAŠI PARTNEŘI



ma-logo-1
alergomed
logo-oa



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Souhlasím Další informace